Psychologický stres může aktivovat interakci mezi nervovým, endokrinním a imunitním systémem a tvořit tak komunikační kanál pro následný rozvoj kožních onemocnění. Stigmatizace kožních chorob dále zhoršuje psychickou zátěž pacientů, čímž se celý problém zacyklí a nadále prohlubuje.

Pro lepší porozumění vztahům mezi stresem a kožními chorobami byly vytvořeny myší modely, u kterých bylo vyvoláno několik typů stresu a zároveň dané kožní onemocnění, abychom dokázali lépe pochopit spojitost mezi proměnnými.

Mozek a kůže spolu úzce komunikují prostřednictvím osy kůže-mozek. Tato vzájemná interakce může zhoršit kožní problémy a vést k následným duševním problémům. Porozumění fyziologickým mechanismům za kožními chorobami spojeným se stresem je důležité pro úpravu klinické intervence.

ALERGICKÁ KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ
Psychický stres zhoršuje symptomy mnoha alergických kožních stavů, jako jsou atopický ekzém, kontaktní dermatitida a kopřivka. Stres aktivuje osu hypotalamo-hypofýzo-nadlevinovou, zvyšující glukokortikoidy, které mohou poškodit kožní bariéru, což činí kůži průchodnější pro alergeny. Mastocyty hrají klíčovou roli v patogenezi alergických kožních onemocnění. Psychický stres zhoršuje alergická kožní onemocnění podporou aktivace a degranulace mastocytů uvolňováním kortizolu, katecholaminů, neuropeptidů a nervového růstového faktoru. Stres aktivuje amygdalu, což následně vede k uvolnění kortikoliberinu, což spouští hypotalamo-hypofýzo-nadledvinovou osu. To vede k produkci kortizolu a adrenalinu, spolu s nervově odvozenými látkami, ovlivňujícími kožní bariéru. Tyto stresové faktory mohou zvyšovat hladiny zánětlivých faktorů jako jsou IL-1, IL-4, IL-5, IL-6, IL-18 a TNF, způsobující kožní zánět a bránící hojení. Psychický stres snižuje exprese antimikrobiálních peptidů, činící kůži náchylnější k patogenům, zvyšuje ztrátu vody a zpomaluje hojení ran. Neuroendokrinní faktory interagují s kožními buňkami, podporují produkci cytokinů, a nakonec poškozují kožní bariéru.

ATOPICKÁ DERMATITIDA
Atopická dermatitida, běžné kožní onemocnění ovlivněné genetickými, environmentálními a imunologickými faktory, je také spojeno s psychickým stresem. Stres je u pacientů spojen s vysokými úrovněmi úzkosti a deprese a vyšší frekvence stresujících událostí korelují se závažnější formou onemocnění. Stres u myší s vyvolanou atopickou dermatitidou zvyšuje degranulaci mastocytů a expresi nervového růstového faktoru zároveň se zvýšeným počtem vláken se substancí P v kontaktu s mastocyty. Trypsin uvolněný mastocyty aktivuje nervová vlákna, což vede k uvolňování substance P a kalcitoninu příbuzného peptidu, zvyšující neurogenní zánět. Substance P a nervový růstový faktor také stimulují keratinocyty k uvolňování prozánětlivých cytokinů, zesilujících zánět kůže při atopické dermatitidě.

PSORIÁZA
Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže postihující přibližně 125 milionů lidí po celém světě. Je spojena s fyzickou a psychickou zátěží, protože viditelné léze mohou vyvolat negativní reakce a stigmatizaci pacientů, vedoucí k úzkosti, depresi, nízkému sebevědomí a nižší kvalitě života. Psychický stres je spojený se vznikem a zhoršením psoriázy, protože může ovlivnit neuroendokrinně imunitní síť, vedoucí ke zvýšeným hladinám katecholaminů, glukokortikoidů a opioidů, ovlivňujících rovnováhu T-lymfocytů a cytokinů zapojených do patogeneze psoriázy.

NÁDORY KŮŽE
Stres může zvyšovat riziko vzniku a progrese rakoviny. Nedávné experimenty na zvířatech potvrdily, že stres může podporovat růst a metastazování u různých typů nádorů, zejména potlačením protinádorové imunity. U některých nádorů může dokonce zvyšovat odolnost proti léčbě.

AKNÉ
Akné, postihující přibližně 9,4 % světové populace, může být vyvoláno nebo zhoršeno stresem a následně způsobovat fyzický i psychický diskomfort. Psychické faktory vyvolávají uvolňování neuropeptidů a hormonů, vedoucí k zvýšeným symptomům akné. Stres zvyšuje hladiny glukokortikoidů a androgenů, podporuje produkci kožního mazu a uvolňování kortikoliberinu a přispívá k zánětlivým faktorům a degradaci kůže. Kromě toho stres snižuje syntézu ceramidů, poškozuje kožní bariéru a způsobuje suchou, podrážděnou a zanícenou kůži.

TERAPIE
Kognitivně-behaviorální terapie řeší problematické myšlenkové vzorce a chování spojené s psychickým stresem pomocí technik jako jsou relaxace a správa stresu. Pomáhá zvyšovat toleranci k negativním myšlenkám a emocím a snižuje vnímání nemoci.

O léčbě kožních onemocnění farmakoterapií, zejména v modulaci imunitních a zánětlivých reakcí, je k dispozici pouze omezený výzkum. Použití antidepresiv a anxiolytik se zdá být slibné při zmírňování symptomů deprese a úzkosti, což dále zlepšuje celkovou kvalitu života pacientů. Pro potvrzení bezpečnosti a účinnosti farmakoterapie budou nicméně v budoucnu potřeba další rozsáhlejší studie. Psychický stres je často přehlížen při léčbě kožních onemocnění, nicméně může výrazně ovlivnit účinek konvenčních léčebných metod a výsledky pacientů. Proto může být hodnocení psychického stavu pacientů a využití strategií na zmírnění stresu a antianxiálních a antidepresivních terapií účinným přístupem ke zlepšení odezvy pacientů s kožním onemocněním.

KLÍČOVÁ SLOVA: stres – kožní onemocnění – alergie – atopická dermatitida – akné – kožní nádory – psoriáza

ZDROJ:
Hanyi Zhang, Mi Wang, Xue Zhao, 
Yujie Wang, Xiang Chen, Juan Su.
Role of stress in skin diseases: A neuroendocrine-immune interaction view.
Brain, Behavior, and Immunity. Volume 116, February 2024, Pages 286–302.
Dostupné z:
https://doi.org/10.1016/j.bbi.2023.12.005