By Referátový výběr
PROGNOSTICKÉ A PREDIKTIVNÍ BIOMARKERY U MELANOMU
2. dubna 2024 10:00:00
-tor-
Diagnóza melanomu může vést k vážným zdravotním problémům a často dokonce k úmrtí. Pacienti s melanomem v raných stadiích (stadium I a II) mají šanci na přežití v rámci 5 let. U pokročilého melanomu (stadium IV) bylo v minulosti přežití nízké, ale s novými typy léčby zavedenými v poslední dekádě se celkové přežití významně zlepšilo. Nicméně předpovědět, jak dobře pacient na léčbu zareaguje, je stále náročné. Zkoumání spolehlivých biomarkerů je klíčové pro všechna stadia melanomu, zejména za účelem přesnějšího zaměření léčby.
STADIA I a II
U melanomu v raných stadiích pomáhají určité vlastnosti nádoru předpovídat jeho chování a přežití pacienta. Faktory jako je větší Breslowova tloušťka, ulcerace nádoru, vyšší rychlost buněčného dělení v nádoru a invaze lymfatických cév jsou spojeny s horšími výsledky a nižší mírou přežití.
Různé typy melanomu mají různou prognózu. U desmoplastického melanomu je nižší riziko metastáz do lymfatických uzlin a větší šance na přežití. Juvenilní melanom, s charakteristickými genomickými rysy, vykazuje vyšší míru přežití ve srovnání s konvenčním melanomem, tedy melanomem, který se z hlediska příčin a rizikových faktorů vyskytuje nejčastěji. Akrolentiginózní a mukózní melanomy mají nižší přežití kvůli genetickým rozdílům a výzvám v úplném chirurgickém odstranění. Prognóza uveálního melanomu závisí na různých faktorech, včetně genetických mutací a histologického hodnocení.
Imunohistochemické markery, jako je PD-L1, a analýza genové exprese se používají k predikci chování melanomu. S cílem odhalit časné metastázy je prováděna biopsie sentinelových lymfatických uzlin, což zvyšuje naději na úspěšné vyléčení. Avšak tato procedura nese určitá rizika a měla by se zvažovat v závislosti na charakteristikách nádoru. Analytické metody založené na genové expresi (DecisionDx-Melanoma, Merlin) si kladou za cíl posoudit riziko metastáz do sentilelových lymfatických uzlin a byly schváleny jako bezpečnější prostředek k předpovídání rizika těchto metastáz, nicméně jejich začlenění do klinických směrnic je stále předmětem diskuze.
STADIA III a IV
Metastatický melanom ve stadiích III a IV zahrnuje šíření rakoviny mimo původní místo. Pro klasifikaci se používají diagnostické markery jako jsou mikrosatelity, satelity a metastázy do vzdálených míst. Mutace, které se u melanomů běžně vyskytují (BRAF a NRAS), mají nejasný prognostický význam a jejich současné použití v klinické prognóze je omezené.
Cílené terapie se nyní zaměřují zejména na mutace BRAF V600, které poskytují naději do budoucna. Potíží zůstává, že určité geny (NF1) mohou spolu s BRAF měnit reakci na léčbu. Testování je nyní doporučeno zejména pro mutace BRAF V600, ideálně s použitím širšího testovacího panelu. Imunoterapie s checkpoint inhibitory je primární léčbou, která vykazuje trvalé odpovědi. Prediktivní biomarkery pro checkpoint inhibitory zahrnují tumor infiltrující lymfocyty, exprese PD-L1 a proteiny hlavního histokompatibilního komplexu. Celková mutační zátěž (TMB), tedy počet mutací v kódující oblasti nádorového genomu, koreluje s mírou přežití po terapii checkpoint inhibitory.
Prognózu po neoadjuvantní léčbě lze stanovit pomocí posouzení metastatického melanomu. Hodnotí se patologické chování, spolu s vlastnostmi jako je fibróza, nekróza a melanóza. Probíhající výzkum zkoumá nové biomarkery a jejich roli při predikci odpovědí na různé terapie, přispívající k pokrokům v léčbě.
PATOLOGICKÉ A KLINICKÉ BIOMARKERY
U melanomu jsou zkoumány různé faktory jakožto potenciální indikátory prognózy onemocnění a reakce na léčbu. Mezi ně patří věk (horší výsledky pro starší jedince), pohlaví (muži mohou mít horší výsledky), celkový zdravotní stav, umístění primárního nádoru, velikost nádoru, rozsah šíření nemoci, střevní mikrobiom, strava, vedlejší účinky léčby, krevní markery a vlastnosti prostředí nádoru. PRAME, preferenčně exprimovaný antigen v melanomu, by mohl sloužit jako biomarker pro cílenou léčbu. Navíc se probíhající výzkum zaměřuje na identifikaci konkrétních tumorových neoantigenů pro personalizované vakcíny.
ZÁVĚR
Biomarkery hrají klíčovou roli v managementu léčby pacientů s melanomem, pomáhají například vybírat kandidáty pro biopsii lymfatických uzlin či předpovídat výsledky po operaci. Některé široce uznávané biomarkery, jako jsou mutace BRAF V600, jsou využívány v řízení cílených terapií pro metastatický kožní melanom. Analýza genové exprese se stává důležitou pro předpovídání výsledků a hodnocení rizik metastazování do lymfatických uzlin u pacientů s primárním melanomem. Pokročilé typy léčby, jako například použití checkpoint inhibitorů a terapie cílené na BRAF, významně zlepšily vyhlídky pro pacienty s metastatickým melanomem. Nicméně ne všichni pacienti na tyto terapie reagují pozitivně.
Přes veškerý pokrok nejsou určité prediktivní biomarkery pro terapie checkpoint inhibitory ještě běžně akceptovány v klinických směrnicích. Zahrnutí těchto biomarkerů do běžné péče vyžaduje další výzkum, validaci a posouzení jejich klinické účinnosti.
KLÍČOVÁ SLOVA: melanom – biomarkery
ZDROJ: Nigel, G., Maher, Ismael A. Vergara, Georgina V. Long, Richard A. Scolye.
Prognostic and predictive biomarkers in melanoma. Pathology
Volume 56, Issue 2, March 2024, Pages 259–273. Dostupné z:
https://doi.org/10.1016/j.pathol.2023.11.004